Stárnoucí lidé se potýkají s mnoha problémy, z nichž ty pohybové jsou jen špičkou ledovce. Mnohem závažnější jsou poruchy, které se projevují v psychické rovině člověka. Jedním z nejvážnějších onemocnění zasahující ve velké míře seniory nad 65 let je Alzheimerova choroba způsobující stařeckou demenci.
Tato nemoc pacienty nejenže postupně společensky izoluje, ale také přímo ohrožuje. Mezi hlavní příznaky patří výpadky krátkodobé paměti, poruchy racionálního myšlení, správného úsudku, časoprostorového vnímání, či nepoznávání svých blízkých. Pacienti bloudí ve vlastním bytě, cítí neustálou ospalost, trpí náladovostí. K tomu se přidává také agresivita, zlomyslnost, sobeckost či lhaní bez příčiny. Lidi trpící stařeckou demencí nemůžeme odsuzovat - jedná se o degenerativní poruchu mozku, kterou nelze vyléčit, ale pouze zpomalit.
Smyslová aktivizace je moderní koncept péče a aktivizace, určený lidem s Alzheimerovou chorobou. Pochází z Rakouska a do české praxe jej zavádí Ing. Hana Vojtová, ředitelka Institutu Smyslové aktivizace. V Domově pro seniory Tovačov tuto metodu úspěšně zavádíme a pracujeme podle ní od r. 2014.
Smyslová aktivizace umožňuje stárnoucímu člověku žít v domově pro seniory samostatně a aktivně, smysluplně a důstojně. Oslovuje smysly člověka, které jsou klíčem k jeho schopnostem. K aktivizaci se využívají předměty a činnosti běžného dne, známé obrázky, slova, vůně či zvuky.
Základní pravidlo smyslové aktivizace zní „pomoz mi, abych to udělal sám“. Všední den seniorů by neměl být tvořen pouze čekáním na snídani, oběd a večeři – základem práce s lidmi trpícími demencí je zapojit je aktivně do plánování všedního dne, ovlivňování jeho průběhu a aktivního rozhodování o sobě samém. Jen tak je možné zpomalit průběh nemoci. Senioři mají pocit sebeuplatnění a sebeurčení, který je velmi důležitý pro jejich celkovou spokojenost.
Základními hodnotami, na kterých je koncept Smyslové aktivizace postaven, jsou úcta, respekt a láska.
Smyslová aktivizace cílí vždy přímo na konkrétního člověka – pracuje totiž s jeho biografií. Práce s biografií člověka je výchozím bodem pro smyslovou aktivizaci. Pomocí věcí dobře známých z předchozího života pomáhá seniorům rozpomenout se na prožité události. Bývalé kuchařky tak v rámci smyslové aktivizace získají možnost znovu si upéct koláč, další si zase u přesazování květin vzpomenou na chvíle odpočinku na zahrádce. Základem je v maximální možné míře zachovat soběstačnost, díky čemuž senioři získají skvělý pocit z odvedené práce. Zjistí, že to stále ještě dokážou.
Stěžejní součástí smyslové aktivizace je práce všedního dne. Jedná se o běžné činnosti působící na jednotlivé smysly seniorů. Procvičováním úkonů všedního dne zapojujeme do pohybu vše, co člověk potřebuje pro vnitřní motivaci, protože její ztráta by vedla ke snížení sebedůvěry, nezávislosti, odpovědnosti a ztrátě smyslu života. Díky tomu dokážeme v seniorech probudit radost z běžných věcí, z přítomného okamžiku.
Smyslová aktivizace má za cíl podporovat seniory v péči o vlastní osobu a o okolí. V rámci péče tak lidé nacvičují podle svých individuálních možností třeba osobní hygienu, přípravu jídla, samostatné oblékání, zalévání květin či uklízení svého pokoje. Nedílnou součástí smyslové aktivizace jsou také pohybová cvičení koordinující chůzi, a procvičující hrubou i jemnou motoriku.
Pro efektivní smyslovou aktivizaci je důležité vybudování důvěry a vytvoření vzájemného vztahu mezi pečujícím a pečovaným, který pak prohlubujeme rozhovory, procvičujeme u seniorů jejich schopnost naslouchání, kontaktu a pomoci druhým.
Při smyslové aktivizaci se naši klienti vracejí zpět do svých životů. Oživujeme jim vzpomínky na to, co vše patří do jejich života. Jsou zase těmi, kým kdysi byli a kým stále jsou.
Nad stolem neklidně tančí
ruka věkem rozbitá,
neviděná smítka sbírá
a čas se jí už netýká.
Nechápe už, k čemu lžička
a co je to kapesník,
oblečení - k čemu slouží
veliký je otazník.
Přešlapuje nad propastí,
odměřuje příští krok,
nebesa se vzlykem prosí,
ať pokrátí její rok.
Milosrdné je zapomnění
na rozhraní života,
když prosté věci smysl mění,
nezbývá žádná jistota.
Uzavřena v cizím světě,
kam nebloudící nemohou,
zahlédla, co jiným skryté
pod temně prázdnou oblohou.
Zabloudila duchem v dáli,
před očima zchátrala,
ochránit před utrpením
smí temnota laskavá.
